sobota 19. apríla 2014

I am in love with a killer- {Chapter 12} A moment like this

„Chceš jít na chvilku dovnitř?“ zeptala jsem se ho.
 „To bych rád,‘‘ usmál se a vypl motor auta, rychle byl na mojí straně a už jsme spolu kráčeli ke dveřím. „Jsem doma!“ zakřičela jsem.
„KDE JSI BYLA!?“ slyším mého tátu z obývacího pokoje, ale za chvíli už stojí přede mnou. Jeho oči jsou naštvané a dech těžký. Nikdy jsem ho předtím takového neviděla, nikdy nebýval naštvaný. Vždycky se snažil pochopit, proč jsem udělala to, co jsem udělala, ale teď vypadá rozzuřeně.

„Drž se od toho Harryho dál, dobře? Nechci, aby ti ublížil. Slib mi, že se od něj budeš držet dále…“ Tátova slova z naší včerejší hádky jsou pořád v mojí hlavě. Dívám se na Harryho s pohledem “hraj-to-se-mnou“.
„Tati, tohle je jeden z mých přátel Louis. Včera večer jsme spolu něco řešili, protože jsem nemohla usnout.“ nikdy předtím jsem mému tátovi nelhala a cítím za to pocit viny. Tátův pohled se zklidnil a otočil se k Harrymu, podávajíc mu ruku. „Rád tě poznávám.“ něco není v pořádku. Táta se otočil a šel zpátky do obýváku a my jsme mu byli v patách. Pak jsem ho uviděla; povědomé modré oči, opálená pokožka, silné ruce, jeho vřelý úsměv. „Jsi doma!“ zvolal Louis. Otáčím se, abych zadržela Harryho, než se začal smát mé špatné lži. Praštila jsem ho do ruky a rychle se otočila zpátky na Louise.
„Toto je taky Louis a taky tvrdí, že je tvůj nejlepší přítel,“ říká můj otec s pohledem, který jsem u něj nikdy předtím neviděla. Vím, že on to ví a přiznám se mu, ale nemůžu mu říct, že je to Harry. Naštval by se! Slíbila jsem mu, že se od něj budu držet dál, ale nedokážu to. Je na něm něco co ho dělá návykovým to mu, ale ovšem nesmím říct.
„Omlouvám se. Tohle není Louis,“ říkám a přitom se dívám na Harryho.
 „Kdo to teda je?“ vrčí můj táta. Dobře. Teď mě trochu děsí.
„Harry,“ odpovídá za mě Louis. Přísahám bohu, že bych teď z toho kluka vymlátila duši. Věnuju mu vražedný pohled a otáčím se na otce.
 „Tati já…“ táta praštil pěstí do zdi.
 „NĚCO JSI MI SLÍBILA!“ křičí tak, že jsem musela o pár kroků ustoupit. Nikdy v mém životě jsem mého otce neviděla křičet. Zakopla jsem o jeho prázdnou tašku a padala dolů. Cítila jsem, jak mě dvě silné ruce chytají, abych nespadla úplně. Zadívám se na nádherného kluka, který mě drží. Pozorně sleduje mého otce, když se k nám přibližuje. Harry mi pomáhá chytit balanc a stoupá si přede mě.
„Pane, děsíte ji,“ říká Harry klidně. Můj táta se dívá do jeho tváře.
„Uhni!“ přikazuje mu otec. Cítím, jak Harryho napjatost stoupá, když ho drží. Hladím jeho ruku a doufám, že ho to zklidní.
„Ne dokud se neuklidníte,“ odpovídá mu Harry a dívá se mu do očí. Otec se pro mě natahuje, ale Harry si mě posouvá více za sebe. Chytám Harryho tričko a schovávám se za něj.
 „Uklidněte se pane Jenningsi.“ miluju to, když se kvůli mě Harry snaží udržovat v klidu. Jsem mu za to vděčná a dávám mu pusu na záda. Cítím, jak se ke mně přirazil a já znovu ztrácím svou rovnováhu. Harry se mě snaží chytit, ale nestihl to a já jsem spadla a praštila se hlavou o stolek. Slyším, jak mamka zalapala po dechu a Louis je najednou vedle mě. Harry vedle mě taky klečí. Točí se mi hlava, ale vím přesně, co se stalo. Můj otec zlostně žduchl do Harryho.
 „To je dobré Harry, není to tvoje chyba,“ zašeptala jsem.

Rychle jako světlo, jeho oči jsou najednou černé a pomalu se zvedá. Otáčí se k mému otci a jde k němu.
„Krvácí,“ zavrčel. „KVŮLI VÁM JSEM JÍ UBLÍŽIL!“ křičí a svalí mého otce na zem. Louis sáhl na stranu mé hlavy a já jsem sebou trhla bolestí. Odstrčím ho pryč a plazím se k Harrymu a tátovi. Nevím, kterému pomoct, ale instinkt mi říká, abych pomohla Harrymu. Zoufale se snažím bitku zastavit, ale bezúspěšně.
„Harry jsem v pořádku. Prosím přestaň!“ vysvětluju mu. Nereaguje na má slova. Praštil mého tátu pěstí do nosu a z toho se začala valit krev. Otec přestává Harryho mlátit a zakrývá si svůj obličej. Harry však pokračuje. Chytím ho za vlasy a přitáhnu si ho k sobě. Uchopil mé zápěstí a snaží se mi vytrhnout.
„Přestaň,“ šeptám a naříkám od bolesti. Jeho uchopení je pevné, ale po chvíli jsou jeho oči světlejší a slézá z mého otce. Podíval se na mou ránu na straně hlavy a jeho oči jsou najednou plné bolesti. Opatrně mu dávám polibek na krk, ujišťujíc ho, že jsem v pořádku. Pomáhá mi na nohy. Závrať mi způsobuje nevolnost. Obmotal kolem mě jeho ruku a dal mi pusu na krk.
„Takže, vy dva jste teď spolu?“ ptá se nás Louis. Nos mého táty konečně přestal krvácet, Harry je konečně v klidu a moji rodiče si s ním promluvili. Harry jim řekl, že všechno co chce, je ochraňovat mě bez ohledu na to, co všechno by pro to musel udělat. K mému štěstí mu uvěřili mu každé slovo. I Louis vypadá na to, že ho má teď rád!
„Ne…,“ začervenám se a doufám, že to Harryho neurazí. Slyším, jak se chichotá a přidává si večeři. Mamka začíná konverzaci s Louisem a táta se na to soustředí. Harry se nahnul k mému uchu.
„Prozatím…,“ zašeptal. Zahihňám se a šťouchnu ho do žebra.
Louis odešel chvíli po večeři. Rodiče jsou dole a dívají se na televizi. S Harrym sedíme na mojí posteli a povídáme si o všem, co nás napadne. Je odpočinutý a klidný a je to vážně úžasné vidět ho takhle. Ví, že jsem v bezpečí, když jsem jen s ním.
„Myslím, že mě tvůj otec má vážně rád,“ hloupě se culí.
„Jasně, a proto jsi ho praštil do nosu tak hrubě až jsi mu ho málem zlomil,“ směju se úšklebku, který se vytvořil na jeho obličeji.
„Chci, abys potkala moji mamku,“ říká a přitom se mi dívá do očí, „myslím, že tě bude mít ráda.“
„Jasně. Moc ráda bych ji poznala,“ culím se při pohledu na Harryho rozkošný úsměv.
„Lehni si,“ zašeptal a já jsem si lehla.

„Zavři oči,“ pobízí mě. Cítím, jak se nade mě natahuje, předtím než si lehne. Podpírá svou váhu lokty. Překvapuji samu sebe, že jsem tak klidná, když se jeho nos dotkl toho mého. Jakoby čekal, že udělám další krok, takhle zůstal pár sekund. Vím, že mě políbí, jestli ho nezastavím, ale chci, aby to udělal. Cítím, jak se jeho rty otírají o ty moje a cítím silné údery mého srdce. Zvedám svou hlavu a dávám mu něžný polibek na rty. Je to jakoby moje tělo mělo explodovat ze všech emocí, které se ve mně vytvářejí, když kolem jeho krku obmotávám ruce. Naše rty se perfektně pohybují a já vím, že tenhle moment budu navždy milovat. Nestarám se o to, co by se mezi námi mohlo stát, ale toto je něco, co mi nikdo nevezme. On je moje první pusa, první kluk, ke kterému něco cítím. Zamilovala som sa do vraha ( I’m falling in love with a killer) .

1 komentár:

  1. konečne si dali normalnu pusu :3 bože kedy bude dalšia?

    OdpovedaťOdstrániť